"Ayumu, pro? ty vlastně nehraje? na klavír?" zeptá se Hiyono cestou ze ?koly. "Sly?ela jsem, ?e jsi opravdu skvěl?."

"Já nehraju." ?ekne Ayumu chladně a ani se na copatou dívku nepodívá.

"Te? l?e?." urazí se Hiyono, ale hned se zase usměje. "Ayumu, prosím, zahrej něco. Kv?li mně, prosím." ?kemrá s prosebn?m v?razem ve tvá?i.

"Nehraju." zopakuje Ayumu. Nechce se s Hiyono hádat, a tak zrychl? a nechá skleslou dívku za sebou.


I uprost?ed noci je ve velkém bytě docela obstojně vidět a to díky vysok?m okn?m, která dovnit? pou?tí světlo z no?ního města. Ayumi s rukama v kapsách stojí p?ed bíl?m piánem a trochu podmra?eně se na něj dívá.

Lhal Hiyono, kdy? tvrdil, ?e neumí hrát. Kyotaka uměl hrát skvěle, byl koneckonc? genius, jen?e on tak dobr? není. Proto nehraje. V?dycky byl hor?í ne? bratr, ale stejně ho měl rád.

Ayumu p?ejede dvěma prsty po desce piána a sedne si na seda?ku. Světlo je opravdu mizerné a on sotva vidí klávesy, ale to mu nevadí. Zná je zpaměti. Je?tě chvíli Ayumu jen sedí p?ed piánem, ne? se odhodlá k tomu, aby za?al hrát. Opatrně stiskne několik kláves a poslouchá zvuk akordu, kter? se rozlehl místností. Piáno je dokonale naladěné, jako v?dy a Ayumu tím pádem nena?el d?vod, pro? p?estat. Bytem se rozezní krásná melodická hudba hraná trochu zasněn?m mladíkem. Ayumu se sám pro sebe usměje. Je?tě to nezapomněl.

Najednou se k němu někdo p?idá ke h?e ?ty?ru?.

Ayumu sebou trhne a ohlédne se.

"Pokra?uj." vyzve ho Eyes klidně.

Ayumu se na něj chvíli dívá, ale pak se opět pustí do hraní. A melodie pokra?uje.

"Nechtěl jsem tě probudit." ?ekne Ayumu po chvilce.

"Mně to nevadí. Rád poslouchám, jak hraje?." pousměje se Eyes. Kdy? jsou sami dva, tak se Eyes rád a ?asto usmívá, i kdy? na ve?ejnosti vystupuje jako chladn? a upjat? snob.

Je?tě chvíli hrají, ale pak Ayumu p?estane. Eyes odehraje je?tě pár tón?, ne? toho taky nechá a oto?í se ?elem ke skleslému mladíkovi.

"Měl bys hrát ?astěji." ?ekne Eyes mírně. "Jsi v tom dobr?."

"Jsem jen pr?měr." namítne Ayumu. "Ty a Kyotaka jste mnohem lep?í."

"Ty s tím podceňováním nep?estane?, co?" povzdechne si Eyes a postaví se. "Nechápu, pro? o mně Hiyono tvrdí, ?e jsem morous, kdy? tráví cel? den s něk?m, jako jsi ty."

"Promiň." pousměje se Ayumu, ale je to smutn? úsměv. "Vím, ?e jsem ti slíbil, ?e si tyhle nálady odpustím, ale není to tak snadné, jak se zdá."

Eyes chytne Ayumiho za ruku a vytáhne ho do stoje. Ten se po?ád tvá?í sklesle. Eyes se op?e ?elem o jeho ?elo a zblízka se mu podívá do o?í. "Vá?ně by sis měl víc vě?it." za?eptá a políbí ho zlehka na rty.

"To u? mi ?eklo víc lidí." p?ipustí Ayumu s drobn?m úsměvem. "Poj? si lehnout, je vá?ně dost pozdě." vyzve Eyese a ruku v ruce se vydají do lo?nice.


Hiyono s v?razem pln?m o?ekávání stojí u dve?í do hudebny. Právě viděla, jak tam ve?el Ayumu a doufá, ?e tam bude hrát. Tak stra?ně by si p?ála, aby něco zahrál. Aby ho sly?ela.

"Co tady dělá??" ozve se za zasněnou dívkou.

"Ayumu!" vyhrkne Hiyono p?ekvapeně. "Doufala jsem, ?e bude? hrát." p?izná se.

"?íkal jsem ti, ?e nehraju." zamra?í se Ayumu.

"Ale hraje?." hádá se s ním Hiyono. "Copak není ?ádn? d?vod, pro? bys to udělal? Nikdo, kv?li komu by ses p?emohl?"

Ayumu se zarazí a str?í si ruce do kapes. "Někdo by se mo?ná na?el." zamumle nechotně.

"To je dob?e." usměje se Hiyono. "Nemusím vědět, kdo to má b?t, ale d?le?it? je, ?e někdo takov? existuje. A ty pro něj musí? hrát, proto?e to znamená, ?e je pro tebe něk?m vyjíme?n?m."